S MUDr. Andreou Matulovou o ostravském ovzduší, jejích pacientech a úkolu pro regionální politiky

VAŠE NÁZORY

MUDr. Andrea Matulová už tři desítky let pomáhá jako plicní lékařka svým pacientům s respiračními nemocemi a s potížemi dýchacího ústrojí. Změnu kvality ovzduší považuje pro budoucnost Ostravy za zásadní. "Moji pacienti mají zřetelně vážnější obtíže než před dvěma lety," říká.


Ve čtvrtek se před Novou radnicí uskuteční demonstrace Ostravanů nespokojených s ovzduším. Motto, které tuto akci provází, zní - Děkujeme, umíráme, zůstáváme. Je toto heslo podle vašeho názoru nadsazené?

 

Myslím si, že určité nadsázky je třeba, protože si myslím, že lidé se letos taky tak, skoro doslova, cítili. Pocity mých pacientů byly hodně nepříjemné. Já jsem v tom, jak mi popisovali svůj zdravotní stav, slyšela určitou beznaděj. Myslím si, že tohle heslo dost přesně vyjádřilo, co nemocní Ostravané skutečně v uplynulých měsících prožívali.

 

Souhlasíte s názorem, že ostravské ovzduší je dnes už tak znečištěné, že ohrožuje zdraví obyvatel našeho regionu?

 

Moje zkušenosti z praxe to potvrzují. Nejde o nějaký dojem nebo extrémní názory. My lékaři, kteří přicházíme do styku s pacienty, kteří skutečně a dlouhodobě trpí následky znečištěného ovzduší, vnímáme situaci jako velmi špatnou a z dlouhodobého hlediska neúnosnou. Je to naprosto zásadní problém a netýká se jen jednoho ostravského obvodu, ale celého města a regionu, v němž žijeme.

 

Region má za sebou éru socialismu, ale i porevoluční útlum průmyslových provozů. Jak se tento vývoj projevil ve vaší praxi?

 

Životní prostředí v Ostravě bylo vždy dost náročné, o tom není sporu. Když jsem začínala pracovat v oboru plicního lékařství, bylo polutantů (znečišťujících látek) v podobě větších prachových částic určitě více. Na druhou stranu převládal tehdy naprosto jiný způsob života, nebylo tolik aut jako nyní. Paradoxně bylo ale v Ostravě i více zeleně. Bezprostředně po revoluci to podle mých zkušeností v ordinaci vypadalo, že se situace zlepšila. Dnes nás podle dostupných zdrojů ohrožují prachové částice menší než PM10 a na ně navázané látky, které velmi vážně ohrožují zdraví.

 

Dá se nějak podle vaší praxe charakterizovat vývoj v posledních letech?

 

Z hlediska průběhu nemocí je zřejmé, a moji kolegové, kteří se zabývají respiračními nemocemi moje zkušenosti potvrzují, že nemoci ve srovnání se stavem zhruba před osmi lety mají dnes jiný, horší průběh. Pacienti mají i zřetelně vážnější potíže než třeba před dvěma lety. Skutečnost, že ovzduší není v pořádku, vnímá ale i naprosto zdravý člověk. Stačí vyjít ven a cítíte, jak vzduch doslova páchne, někdy to doslova štípe...

 

Co v takovém období prožívají vaši pacienti?

 

Zaznamenáváme větší sklon ke spasticitě (stažení průdušek) a k astmatické reakci po virózách. Dokonce pacienti, kteří měli léta klid, zápasili teď s těžkými astmatickými potížemi, které se u nich objevily po čtyřech, či pěti letech. Zdá se také, že virózy jsou ve smogovém počasí mnohem útočnější. Kašel trvá déle, s respiračními infekty se pacienti vyrovnávají mnohem déle. Statisticky si to zatím netroufám zhodnotit, to se uvidí na konci roku, kdy jako zdravotnická zařízení zpracováváme statistiky.

Moji kolegové z oboru mají obdobnou zkušenost - že jsou zejména v posledních dvou letech tato onemocnění dost četná, mají horší průběh, ale i delší dobu hojení. Záleží samozřejmě na aktuálních klimatických podmínkách.  Pokud je aspoň trochu větrno a vzduch se mění, je situace lepší. V zimě je situace pochopitelně horší, z našeho hlediska každý rok začínají pneumonie (záněty plic) po určité fázi viróz. Lepší podmínky jsou v létě, lidé v tomto období mohou navíc snáze vyjíždět pryč z města a mimo Ostravu si dýchací ústrojí vždycky odpočine. Jenže jakmile se vrátí domů, začnou zase kašlat a jejich potíže se vrátí - začnou si "uvědomovat"  svoje dýchací ústrojí, pociťovat tlaky na hrudníku a všechny příznaky, které k zátěži dýchacího ústrojí patří.

 

Je tedy řešením alespoň na čas odjet?

 

Řešením bych to nenazvala, ale jiné zatím prostě nemáme. Posílám pacienty na lepší vzduch, kdykoli je to možné. Jejich dýchací ústrojí si odpočine a zregeneruje i samoočišťovací proces v jejich dechových cestách. Platí samozřejmě - čím déle, tím lépe. Pokud je to možné, doporučuji delší pobyt u moře. Mám třeba malého pacienta, kterému rodina umožnila měsíční pobyt u moře -  vystřídali se tam s ním postupně rodiče i babičky. Většinou pak dojde ke znatelnému zlepšení. Optimální je pro pobyt u moře září, naopak není dobré vyjíždět k moři ze zdravotních či ozdravných důvodů v zimě.

 

Připomněla jste, že v Ostravě bylo dřív paradoxně více zeleně. Máte pocit, že by jí mělo být víc?

 

Určitě. Měla by se  vysazovat mnohem víc, nejen strom za strom. Přibývá staveb, ale stromů jen sporadicky, místo stromů dnes stojí auta, respektive místo zeleně máme parkovací plochy. Výsadba městské zeleně není jen estetická záležitost, má hluboký, mimo jiné i zdravotní smysl. Vždyť jeden metr čtvereční zelené plochy vytvoří kyslík pro jednoho člověka na den, vzrostlý strom zhruba pro sto lidí. Každá zelená plocha je dobrá, člověk prostě k životu kyslík potřebuje a ten jen tak odněkud nepřipluje, zvláště v podmínkách, v nichž tu žijeme. Například v Londýně si nikdo nedovolí vzrostlé stromy pokácet, tam si doslova hýčkají každý kousek zeleně a stojí jim za to stromy obestavovat. Co se odehrává tady u nás, to je dost neuvěřitelné.

 

Zajímají se úřady nebo zdravotní instituce o to, jak vypadá situace vašich pacientů v čase smogu, jak jsou tito lidé nemocní a co prožívají?

 

Jsme povinni podávat statistická hlášení, ale že by se někdo na nás obracel a žádal o informace, jak to vypadá třeba uprostřed zimní sezóny, to jsem nezažila. Co se týče třeba respiračních epidemií, například typu chřipky, to je zorganizováno - od ministerstva zdravotnictví přes místní odbor epidemiologie. Pokud nastane nějaká neobvyklá siutace, jsme informováni. Ale že by někdo zjisťoval v zimě, během sezony respiračních infektů, co se na Ostravsku děje, tak to ne.

 

Nemáte pocit, že situace v Ostravě je "neobvyklá"?

 

Neoznačila bych ji za "obvyklou". Jestliže k vám v čase smogu přijde do ordinace pacientka na běžnou kontrolu, a než sem dojde, sníží se jí dechové funkce o 17 procent, tak to přinejmenším něco naznačuje. Tato konkrétní pacientka neměla žádné akutní potíže, jen prošla běžnou chůzí centrem Ostravy asi 600 metrů ze svého domu sem do mé ordinace. Pacienti vnímají, když město zahltí smog, a opravdu to pro ně není nic příjemného. Je třeba říci, že ne všichni astmatici jsou na smog citliví, ale u těch, kteří jsou, se to stává. Pořád někde slyším, že není možné zvyšovat ekologickou zátěž regionu, a přesto se pořád dozvídáme, že se děje pravý opak. Před časem u mne byla pacientka z Vratimova. Lidé tam byli vystaveni neskutečné zátěži v souvislosti s hromadami paliva vyrobeného z ostravských lagun - a moje pacientka na tom byla tak, že nebyla schopna doříci větu, aby se nerozkašlala.

 

Podle analýz týmu doktora Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR je situace s ostravským ovzduším dost závažná. Přesto se političtí představitelé města a regionu chovají, jako by o nic nešlo a rizika na zdraví místních obyvatel nebyla prokázána. Co tomu říkáte?

 

Nález týmu odborníků z akademie věd je rozhodně alarmující. Bagatelizace nebo podceňování výsledků tohoto výzkumu v žádném případě nejsou na místě, naopak. Já si myslím, že jsme region docela perspektivní: máme tady lékařskou fakultu, ostravskou univerzitu, vysokou školu báňskou a další specializovaná vědecká a vysokoškolská pracoviště. A podle mého názoru už se dávno ve spolupráci se všemi těmito institucemi mělo uvažovat o nějaké komplexní studii, nějakém komplexním řešení našich problémů -  s podporou státu a Evropské unie. Jsme dost velký region, aby se na něčem takovém pracovalo, ale tady se nezpracovává vůbec nic. Takový podnět by z tohoto regionu měl urychleně a v zájmu všech, kdo tady žijeme, vyjít. Tady nejde jen o studii orientovanou na zdravotní potíže obyvatel tohoto regionu, ale o komplexní řešení, jak zmírnit příčiny těchto potíží a postupně je odstranit.  Je jasné, že je to složité zadání, že bude nutné, aby se zapojili odborníci z nejrůznějších oborů, ale je pro nás životně naprosto nezbytné. Všichni víme, že ekologická zátěž, která region sužuje, je dána historicky i geografickými podmínkami, ale řešením přece není vylidnění. Smyslem přece není zakonzervovat zhoršení stavu, ale právě naopak - hledat takové cesty, aby se nám tady žilo lépe, a hlavně, aby tady naše mladší generace chtěly žít. A to je úkol pro naše regionální politiky. Kamenovat vědce, kteří ukážou, že máme problém, to je velice krátkozraké.


(av)

Ostravak.info Ing. Leopold Sulovský, senátor za Ostravak hnutí občanů, volební obvod č. 71 Ostrava
Neváhejte nás kontaktovat
Magdalena Kozubová
tajemník hnutí
+420 725 834 898
tajemnik@ostravak.info
Odběr článků e-mailem